Jdi na obsah Jdi na menu
 


BONSAJA JEJÍ FORMOVÁNÍ

10. 6. 2006

BONSAJ (BONSAI) A JEJÍ FORMOVÁNÍ.

Seřezávání větví a výhonků.

Bonsaj (bonsai) je nejlepší seřezávat na jaře nebo v létě, když rostlina vstupuje do období aktivního růstu. Ty bonsaje, které rostou v průběhu celého roku, můžeme seřezávat kdykoliv. Musíme však při tom mít na paměti, že taková rostlina je v zimním období značně oslabena.

Silné výhonky seřezáváme šikmo a bezprostředně nad pupínkem. Slabé výhonky seřezáváme vodorovně, ve směru růstu a nad pupínkem. Mladé i měkké výhonky můžeme uštípnout nehty.

Pokud mladou rostlinu ponecháme bez seřezávání, bude růst nahoru a přestane se větvit. Abychom tedy stromeček přinutili se větvit, musíme ho seřezávat na požadovaný tvar i výšku rostliny. Přitom výška kmenu musí sestavovat kolem 1/3 výšky celé rostliny.

U většiny bonsají vždy jako první vyrůstají pupínky na hlavě stromu, které také určují vertikální růst stromku. Pokud oddělíme pupínek na hlavě stromu, jeho funkci převezme jeden z bočních pupínků, který je umístěn výše, než zbývající. Při ořezávání výhonku musíme vzít v úvahu směr růstu, který pupínek ukazuje.
Rostlinu začínáme seřezávat již v tom stádiu, kdy má 4 až 5 listů. Výhonek seřezáváme, když má 1 až 2 listy, tímto však pozastavujeme růst větve i výhonku do délky. Velký význam má poslední zanechaný pupínek na výhonku.

Jak již píšeme výše, pro správně rostlou bonsaj má prvořadý význam linie kmenu a větví, které mají být viditelné skrze listí. Při formování rostliny je třeba na "negativí zóny" (prázdnoty) mezi větvemi dávat stejně velký pozor, jako na tvar kmenu. Přestože má být bonsaj (bonsai) krásná a harmonická ze všech stran, největší pozornost přeci jen přitahuje její hlavní, čelní strana.

Je třeba se vyvarovat následujících variant rozmisťování větví:

- větve v jedné výšce proti sobě navzájem;
- seskupení několika větví v jedné výšce (přitom kmen větve postrádá);
- několik větví, umístěných na jedné straně kmenu jedna pod druhou;
větve, směřované vertikálně nahoru nebo vertikálně dolů.

Před tím, než jednu či dvě větve oddělíme, doporučuje se větve přikrýt dlaní nebo listem papíru, abychom zjistili, zda se odříznutí větví na vzhledu rostliny skutečně kladně projeví. Čím vyšší rostlinu plánujeme, tím více času samotný proces seřezávání její osnovy zabírá.

Seřezávání borovice a cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa).

Proces seřezávání bonsaje probíhá stejně, jako u ostatních druhů rostlin, nicméně seřezávání borovice a cypřiše velkoplodého má své zvláštnosti.

Mladý výhonek borovice se jmenuje ''svíčka''. Na konci ''svíčky'' se formuje vrcholový pupenec s množstvím vedlejších pupenců. Pokud je nutné zpomalit růst větví do délky, musíme ještě před objevením jehličí samotnou silnou „svíčku“ prsty uštípnout. Na konci každého výhonku se ponechávají 1 až 2 ''svíčky'', které se zkracují o 1/4 nebo 1/3. Jen v důsledku těchto opatření můžeme získat husté jehličí. V říjnu se vždy staré ''svíčky'' a staré jehličí uštipuje, a to zejména na vrcholu rostliny, na každém výhonku se ponechává asi 7 až 10 párů jehličí. Toto zajistí přístup světla i pro vnitřní část koruny.

Podobný postup je vhodný také pro výhonky cypřiše velkoplodého.

Metoda linnaň.

Tato metoda seřezávání rostlin vznikla na konci 19. století v Číně, v městečku s názvem Linnan'. Vynálezci této metody byli mniši buddhistického kláštera, kteří ocenili bizarní a sukovitý tvar stromků, rostoucích v horách, a rozhodli se vypěstovat rostliny podobné formy, avšak umělou cestou. Což se jim také podařilo.

Formování sukovité a uzlovité bonsaje se provádí pravidelným ostřihováním vrcholných pupínků, které definují směr růstu rostliny.
Až bude mít rostlina dost síly, její kmínek musíme uříznout nad tím pupínkem, který definuje směr růstu. Po nějaké době, kdy uříznutý výhonek vyroste a znovu zesílí, výhonek opět uřízneme nad tím pupínkem, který ukazuje již trochu změněný směr růstu. Ořezání se provádí několikrát, v důsledku čehož rostlina nabývá zajímavý a přirozený vzhled. K podstatnému záporu této metody formování bonsaje, patří doba trvání (až několik let) a vysoké požadavky na světelné podmínky.

Bonsaj (bonsai) a její tvarování pomocí drátu.

Metoda formování bonsaje pomocí drátu je relativně nová. Objevila se až ve 20. století. Před tím bylo základním způsobem formování bonsaje „seřezávání“, které vedlo k požadovanému efektu až po uplynutí mnoha let.

Využití drátu umožňuje vytvářet bizarní formy bonsaje.

Pro formování drátem jsou vhodné všechny kmeny, větve i výhonky, dokud jsou ještě pružné, ale již začínají sílit. Pružnost rostliny vždy vyzkoušíme rukou, ale opatrně, abychom ji nezlomili. Pokud se bonsaj (bonasi) při této zkoušce nalomí, na místo zlomu musíme přiložit kus gumy a obě části rostliny svázat. V tomto případě je korekci formy bonsaje lepší odmítnout.

Nejpříznivějším obdobím pro korekci formy bonsaje pomocí drátu je jaro, kdy ohnutí větví a kmenu, které vedou ke změně vnitřních buněčných spojů, snáší rostlina velice dobře. Drátem omotávané části rostliny mění směr růstu a zůstávají v dané poloze i poté, co drát odstraníme.

Drát má být z hliníkový a nebo z mědi. Upřednostňuje se drát z mědi, neboť hliníkový drát je na temné kůře dosti viditelný. Drát by měl mít 1/3 délky té části stromu, kterou chcete omotat.

Drát musíme těsně navinout tak, aby jednotlivá ovinutí (či závity) činily s ovíjenou větví úhel 45°. Přitom sledujeme, aby nedocházelo k poškození kůry, listů, ani výhonků. Rostlinu s jemnou kůrou nejprve omotáme vylisovaným papírem a teprve pak drátem, abychom povrch rosliny neporanili. Pokud nám jediný drát k přesměrování růstu a tvarování bonsaje nestačí, použijeme klidně ještě jeden. Během formování drát vždy jednou rukou pevně k bonsaji přimáčkneme, a druhou rukou drát pečlivě navíjíme na kmen. Přitom každý provedený závit zachytíme první rukou. Dolní konec drátu pevně zajistíme u základu, nebo na hlavní nebo silné větvi rostliny. Drát navíjíme směrem odzdola nahoru z kmenu i od kmenu k vrcholkům velkých a silných větvi. Větve, které se nacházejí naproti sobě, můžeme omotat jediným drátem. Pokud pak chceme větev nahnout dolů nebo usměrnit nahoru, drát navíjíme na větev a otáčíme v potřebném směru, jak je na obrázku ukázáno.

Drát ponecháme na rostlině zhruba od 1 měsíce na jemných větvích, až do 6 měsíců pro kmen a silné větve. Pokud drát začne kůrou obrůstat, musíme ho bez prodlení odstranit, bez ohledu na to, zda stromeček přijal požadovaný tvar nebo ne. V opačném případě na kůre zůstávají jizvy, které kazí vnější vzhled bonsaje. Po uplynutí několika týdnů můžeme ovinování zopakovat.

Odstraňování drátu se provádí v opačném směru, než navíjení. Je však také zapotřebí provádět to velmi opatrně, abychom rostlinu nepoškodili.

Bonsaj (bonsai) a její tvarování bez drátu.

Bonsaj (bonsai) můžeme tvarovat i jinými způsoby, například pomocí nákladu nebo kolíčků. Abychom nepoškodili kůru rostliny, musíme pod kolíčky položit gumovou podložku.

Bonsaj (bonsai) a zmenšování rozměru jejích listů.

Někdy rozměr listu neodpovídá malé výšce bonsaje. V tomto případě musíme listy zmenšit umělým způsobem.

Listy a měkké konce výhonků se v období od května do června ořezávají. Řapíky listů se však na bonsaji ponechávají. Poté začne bonsaj obrůstat novými listy, které již mají menší rozměr.

Umělé zmenšování rozměru listů můžeme používat tehdy, když bonsaj (bonsai) odpovídá následujícím požadavkům:

- má zdravý kořenový systém;
- je to již dospělá rostlina s konečným tvarem;
- má bohaté listí a schopnost dávat nové listy;
pěstuje se v dobrých podmínkách (na zastíněném místě a za správného zalévání).

Bonsaj (bonsai) a zesílení jejího kmenu.

Bez zásahu člověka každý kmen sám dosáhne dříve či později nutné tloušťky. Tento proces však můžeme urychlit. Existuje několik těchto způsobů:

1.)Pro mladé rostliny:
Prvních 3 až 5 let mladé stromky každoročně přesazujeme do velkého květináče a po uplynuti teto doby je sázíme do ploché nádoby. Toto vede k přirozenému zesílení kmene.
2.)Pro mladé a pružné a rostliny bez pevné kůry:
Přibližně jednou za týden v období aktivního růstu dolní částí kmene hýbáme do nejrůznějších směrů, v důsledku čehož se kmen poškodí a zesílí.
3.)Pro rostliny s hladkým, tunovým kmenem:
Dolní část kmenu libovolně omotáváme drátem. Až kmen začne obrůstat kůrou, drát odstraníme. V důsledku této provedené operace vznikají výrůstky, které zarostou za 3 až 5 roků.
4.)Ve vzácných případech:
Kolem krčku kořenů pevně uvážeme drátovou smyčku a necháme ji tam do té doby, až zastavení šťávy, která ze stromu vytéká, způsobí zesílení kmenu. Tento způsob však vede k zeslabení kořenů.
5.)K zesílení kmenu můžou vest neoddělené větve velkého rozměru v dolní části stromku, nicméně toto rychlé zpevnění kmenu povede ke vzniku jemných větví.

Bonsaj (bonsai) a ořezávaní vzdušných kořenů.

Mnoho tropických rostlin pouští vzdušné kořeny. Ne všechny však musíte oddělit. Část kořenů lze usměrnit vertikálně dolů a zasypat zeminou. Daná operace pomůže vytvořit bizarní tvar bonsaje.

BONSAJ (BONSAI) A JEJICH NETRADIČNÍ KOMPOZICE.

Přisazování.

Aby země pod bonsají vypadala přirozeně, přisazuje se dost často k bonsaji mech nebo tráva. V pokojových podmínkách však, žel, roste mech velice málo.

Do okolí bonsaje můžeme umístit malý kousíček trávy, který dáváme na základ zeminy a pravidelně ho zaléváme a neustále se snažíme zachovávat jeho vlhkost. Přitom je nutné ponechat úsek půdy otevřený, abychom mohli sledovat stav zeminy. Při přiměřené teplotě tráva začíná růst. Trávu musíme pravidelně střihat, jinak bude absorbovat ze země všechnu vodu i minerály.

K některým druhům bonsaje můžeme přidat kameny, štěrk a písek.